obličej
obličej (Tschechisch)
Substantiv, m, weich, unbelebt
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | obličej | obličeje |
Genitiv | obličeje | obličejů |
Dativ | obličeji | obličejům |
Akkusativ | obličej | obličeje |
Vokativ | obličeji | obličeje |
Lokativ | obličeji | obličejích |
Instrumental | obličejem | obličeji |
Worttrennung:
- ob·li·čej
Aussprache:
- IPA: [ˈɔblɪt͡ʃɛj]
- Hörbeispiele: obličej (Info)
Bedeutungen:
Synonyme:
- [1] tvář; umgangssprachlich, derb: ksicht
Beispiele:
- [1] Jeho obličej se rozzářil radostí.
- Sein Gesicht strahlte vor Freude.
Redewendungen:
Charakteristische Wortkombinationen:
Wortbildungen:
- obličejový
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „obličej“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „obličej“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „obličej“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „obličej“
- [1] centrum - slovník: „obličej“
- [1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „obličej“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.