vandrák

Aussprache:

IPA: [ˈvandraːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] meistens abwertend: (ärmlich und ungepflegt aussehender) Mensch, der sich (oft ohne festen Wohnsitz) herumtreibt; Penner, Landstreicher, Vagabund, Stromer

Synonyme:

[1] pobuda, trhan, tulák, vagabund, vandrovník

Sinnverwandte Wörter:

[1] čundrák, tramp

Weibliche Wortformen:

[1] vandračka

Verkleinerungsformen:

[1] vandráček

Beispiele:

[1] Za Rakouska-Uherska i za první republiky byla potulka zakázána zákonem. Vandráci byli chytání četníky, někdy i poměrně tvrdě.

Zur Zeit der österreichisch-ungarischen Monarchie und der Ersten Republik war die Landstreicherei gesetzlich verboten. Die Landstreicher wurden von der Polizei gefangen genommen, manchmal sogar sehr hart.

[1] Všechny peníze, které vandrák vyžebral, obvykle obratem propil v krčmě.

Alles Geld, das der Penner durch Betteln bekam, hat er üblicherweise sofort in einer Pinte ausgegeben.

[1] Vandráci většinou nevydrží dlouho na jednom místě.

Stromer halten es in der Regel nicht lange an einem Ort aus.

Redewendungen:

[1] být oblečený, chodit, oblékat se, působit, strojit se, vypadat jako vandrák – ein ungepflegtes Äußeres haben

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] ošuntělý, otrhaný, špinavý vandrák

Wortfamilie:

vandr, vandrácky, vandrácký, vandrování, vandrovat, vandrovní, vandrovník

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „vandrák“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vandrák“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vandrák“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „vandrák“