vítr

Worttrennung:

ví·tr

Aussprache:

IPA: [ˈviːtr̩]

Hörbeispiele:  vítr ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Meteorologie: eine gerichtete Luftbewegung in der Atmosphäre; Wind

[2] Bergbau, nur im Plural: die Luft in einem Bergwerk; Wetter

[3] nur im Plural: aus dem Darm über den After entweichende Blähung; Darmwind, Blähungen

Synonyme:

[1] vichr

[3] prdy, plynatost

Gegenwörter:

[1] bezvětří

Verkleinerungsformen:

[1] větříček, větřík

Beispiele:

[1] Vítr vane ze západu.

Der Wind weht vom Westen.

[1] Dnes venku prší a fouká silný vítr.

Heute regnet es draußen und es weht ein starker Wind.

[2] Vedení důlních větrů se řídí bezpečnostními předpisy.

Die Zuführung der Grubenwetter richtet sich nach den Sicherheitsvorschriften.

[3] Bolí mě břicho, asi mám zaražené větry.

Ich habe Bauchweh, das sind bestimmt verschlagene Blähungen.

Redewendungen:

[1] vzít někomu vítr z plachet – jemandem den Wind aus den Segeln nehmen

[1] vědět odkud vítr vane – wissen, woher der Wind weht

[1] udělat vítr

Sprichwörter:

[1] kdo seje vítr, sklidí bouři – wer Wind sät, wird Sturm ernten

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] nárazový vítr – ein böiger Wind; prudký vítr – stürmischer Wind, silný vítr – starker Wind, teplý vítr — warmer Wind

[1] vítr fouká — der Wind bläst; vítr vane — der Wind weht

[1] rychlost větru — Windgeschwindigkeit, síla větru — Windstärke, směr větru — Windrichtung

Wortfamilie:

větrák, větrat, větrník, větrný, větrolam, větrovka, větrový

povětří, povětrnost

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „vítr“

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „vítr“

[1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vítr“

[1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vítr“